Hlavní uzávěr splínu
Toto je článek po vydání CD Hlavní uzávěr splínu
Mám dvě zprávy. Špatnou pro staré kytarové bardy, žijící nezaslouženě z bývalé slávy. Tlačí se na vás mladá krev. A dobrou pro nás, pro posluchače. Tenhle hoch dává písničkářskému řemeslu konečně (!) další rozměr.
Jistě, na albu jsou patrné ideové i textové odkazy na Kryla, Mertu či Nohavicu, ovšem Klus je svůj, poznáte jej hned na první dobrou. Čím je tak specifický? Především talentem pohrávat si se slovy a jejich jinotaji. V textech vás pozve do svého království a jiskra buď přeskočí, nebo ne, stím nic nenaděláte. Pokud ho však někdo chápe jako sentimentálního, romantizujícího idola pro holčičky, je to povrchní charakteristika. Co je romantického na holce, která leží ve vaně, svázaná kobercovkou a spodřezanými žílami? Klus prostě i na první pohled tzv. hezké písničky umí něčím ironizovat a shodit. Přesto je nejsilnější u skladeb spolitizujícím rozměrem. Nese sice daleko víc kůži na trh, ale stojí to za to. I kdyby na albu nebyly jiné skladby než Přičichnutí alergikovo a Psáno u zpráv, má album smysl. Když to tak poslouchám, trochu smutno je mi – Karle Kryle, už zase ryjem drškou vzemi!!
- Neklid
- DA.MUklův meč
- VeSmíru
- Psáno u zpráv
- Nenávratná
- AsiJat a Eva
- Lenka
- Z deníku (Grušence)
- LeHomoLe
- Přičichnutí alergikovo
- Markétce
- 17B
- Sentiment na tři body
- Chybíš mi (bonus)
- Malčik (bonus)
- Navěky (bonus)
